Akvarelová iluze: Když se obrázkem šíří barva, která tam vlastně není
Podívejte se na prostor uvnitř velkého obdélníku a na prostor mezi menšími obdélníky v něm. Mají tyto prostory stejnou barvu?
Měli byste zažít iluzorní vizuální vjem slabě žlutého zabarvení v oblasti uvnitř velkého obdélníku, ale ne v menších obdélnících uvnitř něj, zatímco ve skutečnosti je prostor uvnitř všech obrysů ve stejném odstínu bílé.
Iluze akvarelu vykazuje dva pozoruhodné jevy: zaprvé dochází k dálkovému „šíření“ bledé barvy z jednoho nebo více jasně zbarvených obrysů do okolního prostoru; zadruhé se projevuje výrazný efekt figura-plocha, kdy určité prvky jsou vnímány jako prvky s určitým tvarem (figura), zatímco jiné jsou vnímány jako beztvará plocha, která je figurou zakrývána.
Na obrázku se prostor uvnitř dvou menších obrysů jeví jako plocha, kterou zahlédneme skrze mezery ve figuře ohraničené větším obrysem. Všimněte si, že obrácení proti sobě stojících barev způsobí obrácení jak rozprostření barev, tak i vztahu figury a plochy. Efekt zabarvení pozorovaný v iluzi akvarelu se často vysvětluje odkazem na seskupování hranic a percepční vyplňování. Stejnými procesy lze vysvětlit i efekt figura-plocha.
Seskupování hranic je proces nebo procesy ve vnímání, které určují, co všechno je považováno za jednu hranici nebo za jeden obrys objektu (na rozdíl od různých obrysů různých objektů). To často není jednoduchý úkol, protože části obrysu objektu mohou být zakryté, některé části mohou být blíže nebo dále od vnímajícího atd.
Autor článku